Aquaplaning: Jakou roli hraje rychlost, hloubka dezénu a šířka pneumatiky?

Aquaplaning může během okamžiku připravit pneumatiky o kontakt s vozovkou a řidiče o možnost bezpečně řídit nebo brzdit. Riziko nezávisí pouze na množství vody. Významnou roli hraje rychlost jízdy, hloubka a konstrukce dezénu, šířka pneumatik i stav silnice. Poradíme vám, jak riziko aquaplaningu omezit a jak správně reagovat, když automobil začne na vodě „plavat“.

Aquaplaning

Co je aquaplaning a jak vzniká?

Aquaplaning vzniká ve chvíli, kdy pneumatika nedokáže dostatečně rychle odvádět vodu z kontaktní plochy. Před kolem se začne vytvářet vodní klín, který se postupně dostane pod pneumatiku a oddělí ji od vozovky.

Pneumatika následně ztrácí přímý kontakt se silnicí a automobil přestává správně reagovat na řízení, brzdění nebo přidání plynu.

Riziko je vyšší zejména při silném dešti, v hlubších kalužích a ve vyjetých kolejích, ve kterých se může držet větší množství vody. Aquaplaning ale není výsledkem jediného faktoru. O jeho vzniku rozhoduje kombinace:

  • rychlosti jízdy,
  • množství vody na vozovce,
  • hloubky a konstrukce dezénu,
  • šířky pneumatiky,
  • správného nahuštění pneumatik,
  • stavu vozovky a podvozku vozidla.

Rychlost je jedním z nejdůležitějších faktorů

Čím rychleji automobil jede, tím méně času má dezén pneumatiky na vytlačení vody z kontaktní plochy. Pokud ji drážky nestihnou odvést, začne se voda hromadit před kolem a postupně se dostává pod pneumatiku.

S rostoucí rychlostí proto výrazně roste riziko, že pneumatika ztratí kontakt s vozovkou. Nebezpečná nemusí být pouze vysoká rychlost na dálnici. K aquaplaningu může dojít i při nižší rychlosti, pokud je na silnici hlubší vrstva vody nebo jsou pneumatiky výrazně opotřebené.

Univerzální bezpečná rychlost neexistuje. Vždy záleží na množství vody, stavu silnice, pneumatikách a konkrétní situaci.

Při silném dešti proto zpomalte ještě před vjezdem do kaluže nebo vyjetých kolejí. Rychlost snižujte plynule, nikoliv prudkým brzděním těsně před vodou.

Jak aquaplaning ovlivňuje hloubka dezénu?

Drážky v dezénu mají za úkol přijmout vodu z kontaktní plochy a odvést ji směrem do stran. Čím více je pneumatika opotřebená, tím menší prostor v drážkách zbývá pro odvod vody.

S klesající hloubkou dezénu se snižuje množství vody, které pneumatika dokáže odvést. Opotřebená pneumatika proto může ztratit kontakt s vozovkou dříve než pneumatika s hlubším a správně navrženým dezénem.

Zákonné minimum pro letní pneumatiky je 1,6 mm. Samotné splnění zákonného limitu však neznamená, že bude pneumatika za silného deště poskytovat stejné vlastnosti jako při větší hloubce dezénu.

Při kontrole pneumatik proto neměřte dezén pouze na jednom místě. Zaměřte se na:

  • střed běhounu,
  • vnitřní část pneumatiky,
  • vnější část pneumatiky,
  • více míst po celém obvodu.

Nerovnoměrné opotřebení může znamenat, že některá část pneumatiky odvádí vodu výrazně hůře než zbytek běhounu.

Jsou široké pneumatiky k aquaplaningu náchylnější?

Širší pneumatika má větší kontaktní plochu, ze které musí odvést vodu. Při stejné rychlosti a stejných podmínkách tak může být množství vody, které musí dezén zpracovat, větší.

Samotná šířka ale nerozhoduje o výsledných vlastnostech pneumatiky. Výrobci přizpůsobují širokým pneumatikám konstrukci běhounu, počet a tvar podélných drážek i způsob odvádění vody do stran.

O odolnosti proti aquaplaningu proto rozhoduje kombinace:

  • šířky pneumatiky,
  • hloubky a tvaru drážek,
  • konstrukce celého dezénu,
  • míry opotřebení,
  • rychlosti a množství vody.

Nelze tedy automaticky říci, že každá širší pneumatika bude na mokru nebezpečná. U výrazně opotřebených širokých pneumatik však může být riziko vyšší, protože musí odvádět velké množství vody pomocí již mělkých drážek.

Jakou roli hraje správný tlak?

Nesprávný tlak mění tvar pneumatiky a způsob, jakým její běhoun dosedá na vozovku. Podhuštěná nebo přehuštěná pneumatika proto nemusí využívat kontaktní plochu a odvodňovací drážky tak, jak výrobce zamýšlel.

Pneumatiky hustěte na hodnoty doporučené výrobcem vozidla. Najdete je nejčastěji na štítku u dveří řidiče, na víčku palivové nádrže nebo v uživatelské příručce.

Tlak kontrolujte na studených pneumatikách a zohledněte také zatížení automobilu. Při cestě s plným kufrem a více cestujícími může výrobce předepisovat jiné hodnoty než pro běžný každodenní provoz.

Podrobnější informace najdete například v článku tabulka huštění pneumatik podle vozidla na Portálu řidiče.

Stav vozovky může být stejně důležitý jako déšť

Aquaplaning nemusí vzniknout pouze při prudkém dešti. Nebezpečná může být také kaluž, která zůstane na silnici po dešti, nebo voda nahromaděná v nerovnostech.

Zvýšenou pozornost věnujte zejména:

  • vyjetým kolejím naplněným vodou,
  • hlubším kalužím,
  • prohlubním a nerovnostem vozovky,
  • místům s nedostatečným odvodněním,
  • vodě stékající napříč přes silnici.

Pokud nedokážete odhadnout hloubku vody, zpomalte a vyhněte se prudkým změnám směru.

Jak poznat začínající aquaplaning?

Automobil může začít působit lehce, nejistě nebo plovoucím dojmem. Volant může ztratit běžný odpor a vozidlo nemusí správně reagovat na změnu směru.

Mezi možné projevy patří:

  • náhlé odlehčení řízení,
  • plavání automobilu v jízdním pruhu,
  • omezená reakce vozidla na pohyb volantem,
  • náhlá změna otáček hnacích kol,
  • ztráta pocitu pevného kontaktu s vozovkou.

Co dělat při aquaplaningu?

Základem je zachovat klid a vyhnout se prudkým reakcím. Náhlé brzdění nebo prudké otočení volantem může po obnovení kontaktu pneumatik s vozovkou destabilizovat automobil.

  1. Plynule uvolněte plynový pedál.
  2. Držte volant pevně a kola pokud možno ve směru jízdy.
  3. Vyhněte se prudkému brzdění.
  4. Nedělejte rychlé nebo velké pohyby volantem.
  5. Počkejte, až pneumatiky znovu získají kontakt s vozovkou.
  6. Teprve poté opatrně upravte rychlost a směr jízdy.

Nejdůležitější je nezpůsobit prudkou změnu směru v okamžiku, kdy pneumatiky znovu získají přilnavost.

Jak snížit riziko aquaplaningu?

  • Při silném dešti snižte rychlost.
  • Vyhýbejte se hlubokým kalužím a vyjetým kolejím.
  • Udržujte větší odstup od vozidla před vámi.
  • Pravidelně kontrolujte hloubku dezénu.
  • Kontrolujte opotřebení po celé šířce pneumatiky.
  • Udržujte tlak doporučený výrobcem vozidla.
  • Nepoužívejte pneumatiky s poškozeným nebo výrazně nerovnoměrně sjetým běhounem.
  • Při výběru sledujte vlastnosti pneumatik na mokré vozovce a výsledky testů.

Nejsou vaše pneumatiky připravené na letní déšť?

Výrazně opotřebené drážky už nedokážou odvádět vodu stejně účinně jako u nové pneumatiky. Pokud je dezén mělký, nerovnoměrně sjetý nebo je pneumatika poškozená, zvažte její výměnu ještě před další dlouhou cestou.

Vybrat nové pneu